Tanec

Zde se nachází především materiály potřebné pro výuku tanců 
Záznamy z proběhlých seminářů najdete zde.

English Country Dances - Regency Dances - Kontratance - CO TO VLASTNĚ JE?

Klíčovým slovem pro tance nejen období Regency je "Playford", neboli The English Dancing Master: or, Plaine and Easie Rules for the Dancing of Country Dances, with the Tune to each Dance (Anglický taneční mistr, aneb Prostá a jednoduchá pravidla tančení venkovských tanců, s melodií ke každému tanci), kterou v letech 1651-1728 vydal John Playford, jeho synové a následovníci. Tato sbírka byla téměř do konce 19. století hlavním zdrojem tanců pro jak venkovské, tak zámecké taneční večery a plesy. V dnešní době už také existují tance, které vytvořili soudobí tanečníci ECD na staré melodie a které doplňují a  zpestřují paletu těch původních.  


Krátká charakteristika tanců

Country Dances (v češtině nazývané kontratance) přesahují dobu renesance a přenášejí nás do raného baroka, ačkoli panují domněnky, že nejstarší z nich se tančily už na dvoře královny Alžběty. Přestože tyto domněnky s jistotou doložit nemůžeme, zaslouží si kontratance naši pozornost, protože vycházejí z přirozené tanečnosti a jsou jako stvořené pro společnost, která se chce bavit.

Kontratance pocházejí z první poloviny 17. století a výrazně se liší od složitého francouzského tanečního stylu, který dbal na přesnou techniku provádění a další zdokonalování tanečních pohybů. Francouzské tance 17. století (menuet, courante aj.) jsou proto velmi náročné a lze je zvládnout pouze po důkladné technické průpravě - což bylo i záměrem tehdejšího tanečního pojetí dvorských a společenských tanců.

V Anglii ale v průběhu 17. století nalezly oblibu zcela jiné tance. Koneckonců Anglie prodělávala jiný vývoj a prostředí puritánské vlády Olivera Cromwella neposkytovalo prostor pro vyumělkované šlechtické kratochvíle. Demokratické tendence pronikly i do způsobu tance: kroky se zjednodušovaly, důraz se kladl na přirozené taneční provedení, tanečníci nebyli seřazeni podle hodností (na rozdíl od francouzských ceremoniálních tanců), v prvních tištěných popisech dokonce nenajdeme "dámy a kavalíry", ale zcela prostě "ženy a muže". Domácích tanečních večírků se při kontratancích mohlo zúčastňovat i služebnictvo.

Podle prostorového uspořádání se kontratance rozlišují na kruhové (Rounds), řadové (Longways), čtvercové (Squares) a zástupové (Dargasons). Osobitá a promyšlená choreografie těchto příjemných tanců umožňuje, že si zatančí doslova každý s každým; nebylo tedy pro tanečníka obtížné proniknout při tanci k dámě svého srdce - ať už ji původně vyzval k tanci kdokoli...
Postupem doby pronikly anglické tance i na kontinent, kde si - jak jinak - získaly značnou oblibu, dále se rozvíjely a inspirovaly taneční mistry, kteří je obohatili o další a složitější kroky a figury.
(Převzato z Tanečního salónu Hany Tillmanové)

Odkazy na materiály užitečné pro výzkum a výuku tanců:

Facsimile - nascanovaný originál Playfordovy sbírky

Playford first edition (1651) - přepis prvního vydání Playforda do čitelné podoby online

The Dancing Master - velmi podrobný kompilát všech vydání Playforda, jak jej zpracoval Robert M. Keller - obsahuje podrobný index všech tanců, náhledy původních vydání ap.

Podrobný popis tanců obsažených ve filmech (P&P 1995, 2005) a některé další, na webu aktivních tanečníků z Austrálie

Regency Dances Org - web obsahující šikovné animace cca 50 tanců, pomocí kterých je přehledně pochopíte

Pro vyhledávání tanců je samozřejmě též velmi užitečný You Tube.